úterý 30. září 2014

Zase tady...

Krasny den me mile ctenarky

Rok se s rokem sesel aaaaaaaaaaa o rok a pul pozdeji hlasim, ze ma skola je konecne za mnou... Musim rict, ze jsem si castecne sahla na dno svych sil, ale zaroven jsem bohatsi o poznani, ze to proste vzdycky nejak jde... a o vdek za to, ze mam kolem sebe lidi, kteri mi veri a me podporuji... Je to fajn pocit, diky!

Pro me to znamena, ze se vracim k normalu a tim padem se vracim i k vam. Dekuji i vam za vasi vernost a slibuji, ze se tu ted nejen budou zase objevovat nove prispevky, ale i ja se obcas objevim u vas!

středa 4. června 2014

NEW YORK CITY...

... mesto, ktere nikdy nespi...
 
Krasny den me mile,
dekuji moc za mile komentare k dokonceni me diplomove prace a podporu pri zaverecnem spurtu! Moc si toho vazim! Mnoho z vas uhodlo, ze se chystam do USA a nektere i do ktereho mista. A tak vas rada zvu na prochazku do Big Apple - New Yorku.
 
Dlouho jsem premyslela, co mam vlastne napsat, nebot o tomto meste uz toho bylo napsano tolik, ze mam pocit, ze neco noveho rici nelze. Podivat se sem stalo uz hodne dlouho na moji Wishlist. A tak, kdyz se blizil den meho odletu, tak jsem se informovala na internetu, cetla pruvodce... A pak najednou po osmi hodinach letu jsem stala na 5 Avenue a neverila svym ocim. Ten zmatek, mrakodrapy, ruzne kultury, neuveritelne mnozstvi lidi, kilometrove shopping mile.. Najednou jsem videla mista, ktera jsem doposud znala jen s filmu, stala na Broadway, videla z blizka Lady Liberty, prochazela se po Wall Street. Zadne jine mesto me zatim tak neohromilo jako NYC. Je tak tezke  popsat, jake to mesto vlasne je a tak k vam alespon posilam par fotografii, tak jak jsem je zazila ja...
 
 New Yorker Skyline und lady Liberty
 Wall Street
 Brooklyn Bridge
 Pohled z Brooklynu na Manhattan
 Pohled z Empire State Building na jednu stranu...
 ...a na druhou stranu...
 ... a dolu.
 Central Park
 Ground zero
 Rockeffeler center
 Pohled z top of the Rock na jednu...
 ... a na druhou stranu.
New York je opravu mesto ktere nikdy nespi. Je to misto, ktere vas ohromuje a neustale prekvapuje. Clovek nasava tu neobycejnou atmosferu srdce teto metropole a nejpozdeji po dvou trech dnech zjisti, ze se do tohoto mesta zamiloval a ze se jednou urcite vrati. New York neni nejkrasnejsi mesto na svete, ale urcite mesto, ktere cloveka totalne fascinuje svymi protiklady, velikosti, superlativy... A i ja vim, ze se sem jednou urcite vratim... do Big Apple - mesta, kde je mozne uplne vse!
 

středa 28. května 2014

Po dlouhe dobe...

... se zase jednou musim ozvat. 

Abych pravdu rekla, tak jsem v posledni dobe nestihala vubec nic, ale zda se, ze je toto obdobi konecne za mnou.  Vcera jsem totiz konecne odeslala svou diplomku. Jeste me ceka nekolik zkousek, ale to je pro me ve srovnani s chozenim do skoly vlastne malickost....
A nez k tomu dojde, tak si nejprve zajedu na damsky vylet do mesta ktere pry nikdy nespi. 
Uhadnete kam?

úterý 22. dubna 2014

Cirkus, cirkus...

... aneb motto nasi letosni narozeninove party.
 
Ano, ano, rok se s rokem sesel a my se pomalu a jiste zaciname chystat na narozeninovou oslavu. Letos jsem spolu s detmi vybrala cirkus. A tak jsem musela vymyslet odpovidajici pozvanky....
 Internet v tomto smeru nabizi neprebernou studnici inspiraci. Ja se nachala inspirovat jednou svedskou firmou a na zaklade jejich pranicek jsem ve wordu vyrobila svoje. Pokud nekdo z vas potrebuje predlohu, tak mi napiste e-Mail. Rada vam ji preposlu.
Pozvanky maji tvar cirkusoveho stanu, ktery lze po rozvanzani maslicky otevrit.
Samozdrejme nesmela chybet ani vstupenka, kterou deti pri vstupu do cirkusoveho stanu, budou muset odevzdat.
 
Ted uz nezbiva, nez si prat aby 7. cervna bylo krasne pocasi a vse hladce probehlo.
 
Mejte krasny kratky tyden!

neděle 20. dubna 2014

Barevne Velikonoce ...

... vam vsem !
 Protoze zitra jedeme na vylet, tak u nas prisel velikonocni zajicek uz dnes.
 A vubec se mu nedivim pri tom krasnem pocasi...
 Deti mu spolu z babickou pripravily mile uvitani, krasne barevne kraslice, ktere delaji paradu na nasi magnolii.
 A on se jim odmenil spoustou sladkosti a malym darkem. 
Preji vsem krasne barevne dny!

čtvrtek 17. dubna 2014

Vse zle je pro neco dobre

Krasny den me mile

V minulych par dnech jsem se trosku odmlcela, duvody byli ruzne, ale jeden z nich vam dnes rada ukazu. Rozhodla jsem se predelat jeden koutek v zahrade.

Cele to zacalo jednim lehatkem, na kterem se potrhala latka. Tomuto lehatku se u nas rika Sonneninsel (v prekladu slunecni ostrov) a ten nas k nam nasel cestu zhruba pred sedmi lety. Usadil se na nasi terase a tim to nejak zkoncilo. Nejprve byly nase deti moc male a tak jsme nemeli cas na lenoseni, pak se na nem potrhala latka, no zkratka a dobre se takrka nepouzivalo. Uz v loni jsem se rozhodla, ze je s tim treba neco udelat, jenze nova prace, zacatek skoly a mnoho dalsiho tomu zbranilo. Letos na nej ale doslo. Koupila jsem deset metru latky a lehatko obsila. Mela jsem jedinou, ale hodne podstatnou podminku - musi se zacit pouzivat. Nas zivot venku se ale odehrava na zahrade, tudiz bylo potreba vytvorit nejake misto tady.
 
A jelikoz zastavam teorii, ze kdyz uz - tak poradne, tak jsme predelali hned jeden cely kout...
 V patek odpoledne jsme se do toho s maminkou pustily, soused nam odoral travu (za coz jsem mu nesmirne vdecna). V sobotu jsme polozili patniky, manzel skacel smutecni brizu, ktera nejen ze nepatrila k tem nejkrasnejsim ale jeste i zpusobovala neporadek a zasadily jsme vsechny rostlinky.
Misto jsme pak vysypaly neuveritelnymi 625 kily kaminku a novy koutek v zahrade je hotov.
Aby tam lehatko nebylo tak osamostacene, tak jsem prikoupila jeste dve lehka kresilka a stary ikeacky stolecek dostal novy nater.
Byvala lehatka jsme pochopitelne nevyhodili, jen se presunuly kousek dale...
A ted uz nam nazbyva, nez si sednout, dat si kaficko ci sklenku vinka a kochat se krasnym pohledem do okoli...
 
Na zaver vam vsem preji krasne Velikonocni svatky!

středa 16. dubna 2014

Ocima hrde maminky

Krasny den me mile

dnes se jdu s vami podelit o radost, kterou nam zpusobila nase Andulka. Z nasi slecny se totiz zhruba pred pul dokem stala krasobruslarka. No tedy ne ze by mela nejaky vyjimecny talent, to tedy spise ne. Nic mene po pul roce se na bruslickach udrzi, dokonce uz umi vyskocit a jezdi i po zpatku. V tuto nedeli mel klub, kam Anja chodi, zaverecne Matinee teto sezony.  A nase dite se zucastnilo jednoho cisla. No co vam budu povidat, pychou jsem malem pukla :o)
Tak jako mnoho veci ve Svycarsku i toto krasobrusleni je mozne jen diky obrovskemu nadseni dobrovolniku, ktere tyto veci delaji ve svem volnem case. Pro nas rodice to znamena, ze nase deti se smi ledacos naucit za pomerne maly peniz, na druhe strane je od nas ocekavana pomoc.
My jsme tu nasi tentokrat splnily ve forme mafinku, ktere jsme s moji maminkou upekly a ozdobily. Muffinky byli prodavany ve stanku s jinymi dobrotami a vytezek sel pak na konto klubu...
Zakladem muffinek je hotova smes na testo, pochopitelne o to vice jsou delany s laskou :o). Snehulacky jsme nejprve potrely cuktovou polevou a pak posypaly kokosem. Jako nos poslouzily seriznute marcipanove mrkvicky, ocicka jsou cokoladove kulicky a pusinka je z drobneho cokoladoveho sypani. Pak uz jsme jen dotvorily cepicku z icingu a mala snehulaci garda byla hotova. Na muffinky s Mini jsem si nasla motiv na internetu, ktery jsem zmensila do pozadovaneho formatu a vyrazila razickou na papir. Pak uz jen slepit dve kolecka (a mezi ne paratko) a ozdoby jsou hotove. Na ruzovou polevu jsme pak vykrojily kyticku z bileho icingu a usoulaly cervenou maslicku...

Bylo mi hned nekolikrat receno, ze jsou to nejlepsi a nejkrasnejsi muffinky dne. Toto dokazuje ze vetsina lidi ji ocima :o)
Timto ale ma radost nezkoncila, Anja me moc potesila tim, ze se po trosce vahani rozhodla, ze chce v krasobrusleni pokracovat. Tesi me, ze hlavnim podmetem k pokracovani je jeji ctizadostivost umet to stejne dobre, jako jeji velke kamaradky z klubu. Doufam, ze ji ta motivace vydrzi celou pristi sezonu :o)